První papírové peníze na našem území byly tzv. bankocetle neboli bankocedule (Banco-Zettel), které se dostaly do oběhu na základě císařského dekretu z roku 1762 za vlády Marie Terezie. Jejich první emise byla v nominálech 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých. V roce 1771 při druhé emisi přibyly nominály 500 a 1000 zlatých. Bankovky byly tištěny jen z jedné strany papíru a většinou jednobarevně, se suchou pečetí a ručními (později tištěnými) podpisy.

Koruna a haléř

Tato měna byla zavedena Rakousko-Uherskem 2.8.1892. V listopadu roku 1918 dochází k rozpadu monarchie a vznikají jednotlivé státy. Z tohoto důvodu byly R-U bankovky následně okolkovány nebo orazítkovány. V ČSR se na bankovky v nominálech 10, 20, 50 a 100 korun (na maďarskou stranu) nalepily kolky a tisícikoruna se opatřila tištěným kolkem v podobě známky. Úkolem vytvořit novou měnu byl pověřen tehdejší ministr financí Alois Rašín, jeho reforma byla přijata 26. 2. 1919, kdy byly zcela uzavřeny státní hranice a v dubnu téhož roku byla zavedena koruna československá (Kčs).

Na tvorbě prvních bankovek samostatného Československa se podíleli umělci jako Alfons Mucha či Max Švabinský, jehož tisícikoruna z roku 1934 byla vyznamenána na výstavě umění v Paříži.